Z prodávajícího jsem se po letech stal v rámci skupiny co-investorem

Když jsem v roce 2007 založil LinkSoft, neměl jsem velké ambice. Chtěl jsem odejít z korporátu a dokázat si, že se uživím hlavou a že za sebe umím být stoprocentně zodpovědný. O deset let později jsem vlastnil firmu se 130 zaměstnanci a po letech v plné rychlosti si uvědomil, že nejsem manažerem pro velkou firmu.

Cítil jsem, že už ji sám nejsem schopen posunout dál. Poznal jsem své limity - neuměl jsem vybudovat management pro vícestupňové řízení. Zároveň mi chyběla motivace pro budoucnost. ,,Budu mít za 5-10 let větší firmu a víc peněz?“ To nestačilo. Vůbec mě nenapadlo, že bych mohl LinkSoft prodat.

Pak jsem poznal SUDOP s jeho ambicí postavit významnou skupinu IT společností. Zjistil jsem, že se jedná o stabilní českou rodinnou skupinu se skvělými výsledky. Nejdůležitější pro mě však byl slib, že nebude měnit kulturu a značku LinkSoft. Zákazníci jsou kámoši, zaměstnanci jsou kámoši, to je naše firemní kultura, kterou jsem si nechtěl nechat vzít.

To se povedlo na sto procent. SCIT je jako rodina, která se stará o dospělé děti. Nechávají nás růst, ale jsou tam pořád pro nás.

A co já jako majitel? Tři roky po prodeji jsem si vzal rok volna a odjel surfovat do Dominikánské republiky. Po návratu byla moje firma snad ještě silnější než předtím.

Dnes jsem se z prodávajícího stal v rámci skupiny co-investorem a najednou sháním do rodiny nové firmy. Takové, jaká byla kdysi ta moje.